Matematická analýza (IMA) — zhodnocení

Veliká úleva zavládla v našich řadách poté, co jsme zjistili, že tato matematika má pramálo společného s tou v minulém semestru (IDA). Méďa byl sice super, ale… Celý předmět se točí okolo derivací a integrálů, tudíž tady jsem konečně měl možnost ukázat v praxi heslo naší střední školy: „Náskok díky kvalitě.“ (Což ovšem není nic jiného, než marketingový buzzword) — derivace a integrály jsme totiž probírali takřka půl roku a jsem za to rád — díky tomu byl pro mě tento předmět jednoduchý, nové věci se začaly brát až v poslední třetině semestru a i tak to bylo spíš rozšíření mých dosavadních znalostí.

Cvičení

Na cvičení, které bylo jednou za dva týdny, jsem vyfasoval Mgr. Jiřího Vítovce Ph.D. Na začátku hodiny znovu probral látku, kterou jsme viděli na přednáškách a potom jsme cvičně počítali příklady. Byla možnost i počítat u tabule, za což byl odvážlivec odměněn body navíc, které se vždycky hodí — sám jsem toho několikrát využil. Pokud nikdo nechtěl jít počítat, musel to holt Jirka spočítat sám. Příklady nebyly těžké, takže to byly body navíc takřka zadarmo. Na konci každého cvičení se psaly krátké bodované písemky, zpravidla o dvou příkladech. Na zápočet bylo třeba získat alespoň 10 bodů (ze 40 možných), což nebyl pro nikoho vážnější problém.

Dále bylo třeba vypracovat domácí úlohy, které se řešily ve skupině (až pětičlenné) a poté musel jeden náhodně zvolený člen skupiny úlohu obhájit, tzn. popsat postup řešení. Samotné úlohy byly krutě nepříjemné, byť zadání znělo často jednoduše — řešení však triviální nebylo. Několikrát se nad druhou derivací dané funkce i samotný WolframAlpha pozastavil. Příklady chtěly svůj čas, my jsme to často řešili na poslední chvíli, takže nám občas nějaký bod uplul. Pokud při obhajobě člen z vaší skupiny nevěděl, či prokázal nějakou zásadní neznalost (neznat derivaci funkce x^2), dostal bodovou srážku a šel obhajovat další člen.

Přednášky

Na přednášky jsem chodil k RNDr. Petru „Horstovi“ Fuchsovi Ph.D., který přednášky dokázal okořenit vtípky („Tohle dokáže zderivovat i ta vrátná tady.“) a celkově látku vykládal srozumitelně, pomalu a hlavně nepřeskakoval žádné kroky (jak se občas děje, ve stylu: „Tak, tady máte zadání, tohle upravíte takhle a potom už je to elementární, bum, tady je výsledek.“).

Zkouška

Na zkoušku jsme si mohli přinést vytištěná skripta do předmětu, nebo jejich části, čehož spousta lidí využila, včetně mě. Mohli jste si tyto materiály samozřejmě „obohatit“ o další stránky, jako například řešené písemky z minulých let, svaté obrázky, oblíbenou anime kresbu, prostě cokoliv. Nikdo to nekontroloval. Zkouška nebyla obtížná, byly tam typické příklady, ale spousta z nás dojela na razantní hodnocení Dr. Fuchse. Většinou hodnotil dost bipolárně — všechno nebo nic, postup zpravidla moc neuznával a i maličká chyba vedla k velkému snížení bodů. Já si byl jistý, že mám všechny příklady správně vypočtené, jeden jsem pouze neměl dovedený do úplného konce, přesto jsem získal 70% bodů. Ale co, spousta lidí dopadla i hůř, tak jsem to nechal být. Druhou skupinu naopak hodnotila Dr. Krupková, která dokázala vyčarovat ze tří vypočtených příkladů, u ostatních ani čárku (tzn. max. 30 bodů) i 35 bodů v součtu. Kulantně řečeno — byla benevolentnější.

IMA se nakonec ukázala jako příjemné počítaní — ostatně se tvrdí, že matematická analýza je ta nejhezčí z oblastí matematiky. Přesto to bylo pro spoustu lidí nepřekonatelnou překážkou, z části i kvůli přísnému hodnocení Dr. Fuchse.

Studentů prospělo: 72,32%