Typografie a publikování (ITY) — zhodnocení

Tento volitelný předmět má poněkud zavádějící název, ale o to zajímavější obsah. O publikování se nedozvíte vůbec nic a není to myslím na škodu — na to jsou ostatně jiné školy. Zde se dozvíte něco o obecných typografických zásadách, ale hlavně se naučíte používat sázecí systém LaTeX.

Přednášky

Během semestru bylo pouze šest přednášek, byly tedy pouze jednou za dva týdny a přednášející Dr. Křena v nich vždy příjemně osvětlil nejrůznější typografická témata. Celá oblast typografie byla pro mě velice zajímavá, neboť prakticky po celý den čtete nebo píšete nějaký text — je proto výzva psát a poznat ty texty, které jsou typograficky správné (byť to není v běžně používané PC komunikaci vždy možné).

Jak už jsem řekl, seznámíte se s nejrůznějšími typografickými vychytávkami, jako je rozdíl mezi spojovníkem a pomlčkou, co je to výpustka, že existuje nějaká zúžená mezera a hlavně kde všude se tyto věci používají. Jako všechny jazykové aspekty, i tady záleží na kontextu a člověk se až diví, kolik typografických pravidel úplně běžně ignorujeme, ale co je horší — nikdo nám o nich ve škole (základní či střední) nic neřekl, natožpak že vůbec existují.

Jedna polovina poslední přednášky pak byla věnována tématu „Jak prezentovat“ a přednášku nevedl nikdo jiný, než můj nejoblíbenější přednášející Dr. Agent Smrčka. A byla to přednáška nad očekávání poučná, zábavná a jinak skvělá. I když tento předmět nebudete mít zapsaný, rozhodně se na tuto přednášku zajděte podívat — Agent zde bude prezentovat spoustu tipů a triků k obhajobám diplomových prací — což je rozhodně třeba, neboť díky absenci ústních zkoušek mnoho studentů FITu promluví poprvé až při obhajobě a pak není divu, že jim buď dřevění jazyk (nebo jiné části těla) a nedokážou ze sebe vydat hlásku. Nebo má celá jejich prezentace úplně žalostnou koncepci (pokud vůbec nějakou má) — výsledkem pak je, že i technicky vynikající práce může být špatně oceněna, neboť jí student neuměl „prodat“.

Moje předchozí zkušenosti s LaTeXem byly téměř nulové — „téměř“ proto, že jsem již s ním měl mikro-zkušenost ze psaní dokumentace k projektu do IZP, ale jelikož jsem byl „trošku“ v časové tísni, byl jsem rád, že mi LaTeX po zadání příkazu vůbec něco vygeneroval, natožpak abych zkoumal jak to funguje.

LaTeX je kapitolou sama pro sebe — je to totiž naprosto odlišný způsob, než na jaký jste zvyklí z textových procesorů — není to WYSIWYG systém — nevidíte v reálném čase výstup. Místo toho vzhled dokumentu „programujete“, kdy pomocí různých značek a symbolů říkáte, jak by to mělo vypadat. Dá se to přirovnat k HTML. Což je obrovská výhoda a zároveň nevýhoda tohoto sázení dokumentů. Tou obří výhodou je, že když píšete dokument, můžete se opravdu soustředit na psaní, ale hlavně — nemusíte zvednout ruce od klávesnice (fajn, ani nemusíte použít TrackPoint) a přitom budete mít ve výsledku nádherný dokument.

Jediné, co vám musí přejít do krve, jsou právě ty používané značky — a v tom vám právě pomůže tento předmět a jeho projekty.

Projekty

Během semestru se řeší pět projektů, za celkem 70 bodů — a jelikož není povinná účast na zkoušce, můžete tento předmět absolvovat již během semestru a na zkoušku se vykašlat. První tři projekty byly zadáním shodné — vysázejte dokument vzhledově co nejvěrněji předloze v PDF, při zachování všech typografických zásad. V prvním projektu jsme si vyzkoušeli sázení nejrůznějších stylů a písem, byl to však především takový úvod do LaTeXu, abychom si osahali jak se co vlastně dělá. Druhý projekt spočíval ve vysázení opravdu spousty matematických výrazů. Oba tyto projekty opravoval Ing. Martinek, který hodnotil relativně přísně.

Ve třetím projektu jsme sázeli obrázky a tabulky. Pro čtvrtý projekt již nebyla zadána předloha, ale pouze zadání, že máme vytvořit smysluplný dokument se zadaným počtem různých druhů citací. Jako pátý projekt jsme pak měli vytvořit prezentaci, která opět měla splňovat několik povinných prvků (animované přechody, tabulka, atp.). Tyto tři projekty hodnotil Dr. Rozman, který byl mírný a body spíš hledal než bral.

Co se týče projektů, tak byly pracné. Bylo nutné totiž spoustu věcí vyhledat, aby se dané prvky chovaly stejně jako v předloze. A taktéž rozsahem nepatřily mezi nejmenší, ale právě díky tomu splnily účel — po mnohonásobném používání a hledání symbolů a značek pro sázení v LaTeXu mi přešly do krve a již jsem je mohl používat s jistotou. Tudíž bych projekty rozhodně nezmenšoval, takhle plní svůj úkol.

Zkouška

Závěrečná zkouška již byla pouze pro zlepšení známky a zkoušely se na ní různé poznatky z teorie (co je to prokládání či kerning) a poté psaní příkazů tak, aby vygenerovaly požadovaný matematický vztah. A jako bonusovou otázku bylo třeba zjistit co nejvíce o daném písmu (stínované, patkové, zprava doleva atp.) — my jsme měli úryvek psaný v arabštině, druhá skupina pak hebrejštinu.

Zkouška byla hodnocena velice mírně, Dr. Křena tento předmět bere ve velice volném duchu a má pochopení pro studenty. Navíc motivuje tím, že rád rozdává bonusové body — bohužel tato praktika je na FITu málo častá a je to škoda. Za to jsem si ho oblíbil.

ITY byl předmět oddechový, byť si vyžadoval svůj pravidelný příděl času. Díky němu jsem si oblíbil celý systém LaTeX, v němž už jsem vytvořil i nějaké další dokumenty, mimo předmět. Je to nástroj velice mocný, který vám umožní relativně snadno (pokud si osvojíte základy) vytvářet skutečně nádherné dokumenty se spoustou možností — vysázet zdrojový kód se zvýrazňováním syntaxe, v rámečku a jinak barevným pozadím je otázka asi pěti minut hledání a šesti příkazů. Raději si ani nechci představovat, jaké utrpení bych musel podstoupit, abych udělal něco podobného v nějakém Office.

Ale také byl tento předmět velice příjemnou sondou mimo striktně technické záležitosti, ve kterých jsem se musel pohybovat v ostatních předmětech. Je skutečně osvěžující si od té vší techniky odpočinout (i když ne tak úplně) a věnovat se něčemu odlišnému, jako je třeba typografie. A navíc si rozšíříte obzory.

Studentů prospělo: 93,92%

Moje projekty jsou k dispozici v sekci Ke stažení.