Základy umělé inteligence (IZU) – zhodnocení

Další z řady předmětů, jehož název vám v mysli vyvolá něco docela jiného, než se pod ním ve skutečnosti skrývá. Tajně jsem doufal, že si po absolvování předmětu naprogramuji svůj Skynet nebo přinejmenším HAL9000. Realita je však trošku jinde.

I’m sorry Dave, I’m afraid I can’t do that

V průběhu semestru se budete zaobírat klasickou „umělou“ inteligencí, jejíž těžiště leží především v postupech řešení problémů. Předmět by se tak mohl s klidem jmenovat Algoritmy, ale jelikož předmět s tímto názvem už jsme měli, muselo se přijít s něčím jiným. Zjistíte tak, jakými metodami se stroje „rozhodují“, když proti vám například hrají piškvorky.

Navštívil jsem několik přednášek doc. Františka V. Zbořila (známého z Assemblerů) a můj dojem z nich je celkem rozpolcený. Na jednu stranu se doc. Franta příjemně poslouchá (vyžaruje zvláštne fluidum, hu!), na stranu druhou se však na přednáškách nedozvíte nic navíc oproti slajdům. Dalo by se říct, že celé přednášky jsou o vysvětlování postupů jednotlivých metod řešení problémů. Tyto postupy jsou však dobře popsány ve skriptech, takže je na vás, který způsob přijímání zvolíte. Občas na přednášce pak Franta ukáže nějakou svojí aplikaci z dob DOSu, které jsou ovšem neskutečně propracované (barvičky, rozhraní atp.) Muselo to dát spoustu práce, většina z nich samozřejmě napsaná v ASM.

Cvičme v rytme

Během semestru vás čekají i počítačové cvičení, které vám probíranou problematiku vstříknou pod kůži z toho praktického hlediska. Velice na ně doporučuji chodit — jsou za body a navíc se probírají typologicky právě ty příklady, které můžete potkat na testech. Můj cvičící byl Ing. Radim Luža, kterému nemohu vytknout jedinou věc. Znal jsem ho už dříve z futsalu, a můj prvotní dobrý dojem se jen potvrdil — byl na nás hodný (body zadarmo však nečekejte), ochotně vysvětloval a ještě udržoval dobrou náladu (i v mailech, co nás rozesílal). Na posledním cvičení bylo loučení tak srdceryvné, že málem ukápla nejedna slza. Mužně jsem se však zapřel a vydržel s brekem až na záchod, kde se spustily potoky krokodýlích slz a vyrušil tak honiče ve vedlejší kabince. :)

Ve prvním cvičení doplňujete kód do předpřipravené kostry — tady si dejte pozor a nespoléhejte jenom na názvy poskytnutých funkcí, ale dívejte se i na jejich implementaci — nejsou zrovna intuitivní. Vůbec mi ta kostra neseděla, byla jak od tureckého programátora. V dalších cvičeních si pak osaháte jazyky Prolog a Lisp, což je opět úplně nový styl programování. Mně osobně se více zalíbil Prolog. Pro tvrďáky doporučuji psát programy v Lispu v čistém Notepadu, bez zvýrazňování odpovídajících závorek.

Metrálky

Rozhodně doporučuji jít na hodiny s doc. Zbořilem st., které jsou těsně před půlsemestrálkou a semestrálkou. Říká na nich, které příklady se mohou v testu objevit. A opravdu se objevily, takže pokud jste se na ně připravili a nepopletli si levou a pravou stranu, nebyl problém získat plný počet. Nejtěžší na testech pak bylo jak se správně rozsadit a rozdat si testy. Semestrálka byla hodnocena poněkud „zvláštně“, body se strhávaly jedna radost i za drobounké chybky. Asi je to daň za to, že jsme prakticky věděli, co za otázky se tam objeví. Ačkoliv jsem čekal o něco více bodů, na reklamaci jsem nešel — předmět jsem v pohodě absolvoval a neměl jsem nijak silný pocit křivdy, takže jsem nechtěl Frantovi přidělávat práci.

Máš cos chtěl

Předmět hodnotím pozitivně, neboť jde o další „přehledový“, tzn. poskytne vám základní přehled o dané problematice a neobtěžuje vás zbytečnou náročností. Velikou výhodou jsou dostupné interaktivní applety na stránkách předmětu, kde si můžete krok po kroku projít probírané metody a objevit v nich systém sami. Mně se takhle učí ze všeho nejlépe, když sám musím přijít na zákonitosti dané metody jen z příkladů. Je to vlastně Komenského Schola Ludus — hádankou.

Studentů prospělo: 83,80%